BOJOVALI JSME V 10, ALE MARNĚ DOBŘICHOV - KŠELY 1:0 (0:0)
Tento příspěvek se mi zase bude psát trochu radostněji. Oproti minulému zápasu konečně pískal pan rozhodčí, kterému za jeho výkon musíme smeknout klobouk. Dokonce to vypadalo, že se nám snaží pomoct. Bohužel nám ta pomoc v počtu 10 hráčů v poli nestačila, ale ukázali jsme si, že i v nekompletním počtu i sestavě dokážeme s týmy soupeřů držet krok, dnešní zápas byl toho důkazem. Nemůžeme říct, že jsme soupeře přehrávali, ale rozhodně jsme ho několikanásobně převyšovali v bojovnosti. Věděli jsme, že nás soupeř asi od začátku zatlačí a tak jsme si už v kabině řekli, že zvolíme taktiku poctivého bránění a rychlých brejků. V podstatě od začátku se naše slova naplnila. Soupeř se usídlil na naší půlce a už po 5 minutách hry měl velkou šanci. Z levé strany se přede mnou ocitl hráč soupeře úplně sám, jeho střela mířila přímo do mě. V tomto duchu se v podstatě vyvíjel celý první poločas. Šance soupeře často troskotali na jejich vlastní nemohoucnosti a zbrklosti. Možná chtěli až moc a nedokázali se uklidnit, ba naopak se přizpůsobili našemu trhavému tempu. Další šance přišla opět zleva, tentokrát nás na poslední chvíli zachránila moje pravá ruka, tohle bych hodnotil jako můj zákrok zápasu, jsem rád, že jsem něco chytil. Další šanci měl stoper soupeře po centru, ale jeho hlavička neměla potřebnou razanci a já ji v klidu chytil, o trochu horší bylo dosáhnout na následující střelu z pravé strany, ale podařilo se. My jsme moc šancí neměli, jeden trestný kop asi z 25 metrů, kopal Honza Soročin, ale trefil zeď. Pak zkusil dvakrát vystřelit Jirka Pazderec, ale obě střely mířily hodně vedle domácí branky a tak je šlo o poločase do kabin za, pro nás velmi příznivého stavu 0:0. V poločase se moc nebylo o čem radit, prostě bránit, krapánek zdržovat, zase bránit a kdyby to vyšlo jít dopředu. Soupeř se v druhém poločase snažil dát gól, ale tak velké šance jako v poločase prvním si z kraje nedokázal vytvořit. Měl dvě hodně nebezpečné střely, ale na obě jsem dosáhl. Pro nás nejnadějnější šance na gól přišla přibližně v 70 minutě zápasu. Z pravé strany se na soupeřovu branku řítil Jarda Hampl, zasekl si míč do protipohybu hráče, ocitl se sám před brankou a ve střelení gólu mu zabránil brankář domácího celku. No, kdyby Jarda dal, možná bychom po zápase slavili, protože domácí by tenhle tlak neunesli. Jak se říká ve všech míčových sportech „Nedáš, dostaneš“, tak přesně tohle platilo i v tomto zápase. Asi ta dvě, tři minutky jsme v obraně udělali osudovou chybu. Martin Křivka svým zbrklým vyběhnutím umožnil přihrávku před branku, kde si sám nabíhal hráč domácích, bohužel teď už mě překonal, míče jsem se sice dotkl, ale nestačilo to. Pro mě to bylo obrovské zklamání, protože jsem chtěl alespoň v jednou zápase udržet čisté konto. Škoda, no!! Pak už ta naše snaha byla hodně křečovitá a soupeř se k nám zase přidal. Snažili jsme se ještě ohrozit branku, Jarda Hampl střílel nad, Honza Soročin naskakoval na centr Petra Smolného, ale chyběli mu centimetry. No a tak tento zápas skončil naší další prohrou, ale musím říct, že jsme makali a víc to asi už ani nešlo. Poslední zápasy hrajeme docela dobře, ale štěstíčko je trochu proti nám. No, pokud pominu to, že nás chodí na zápas celou sezónu 11 a dáváme to dohromady, jak se dá.
Komentáře
Přehled komentářů
jj přesně ale já si myslím že když udržíme stejnej kádr lidí co jsme měli tet a ještě o někoho rozšíříme tak si myslím že budem velkej soupeř pro mančafty co budou chtít postupovat.-) ale jsem rád že konečně někteří lidi pochopili jak se hraje fotbal ve 3 třídě a za to jim chci poděkovat a ještě dodat že jsem rád že jsem se vrátil zpátky do Kšel abych mohl v klidu po nějakém čase ukončit svojí "kariéru.-)
zápas
(zbynda, 27. 5. 2013 19:31)