PROPADÁK KŠELY - TISMICE 1:6 (0:3)
Už dlouho jsme asi nesehráli důležitější zápas než ten včerejší proti posledním Tismicím. Zápas o bytí a nebytí jsme museli vyhrát. Bohužel první problém bal sestava. Zranění jsou asi všichni a ti co nejsou zranění tak nemají kousek cti ani naspat, že na zápas nedorazí. V hodně oslabené sestavě jsme se postavili na hřiště a snažili jsme se podat co nejlepší výkon. Prvních már minut bylo dobrých, hýřili jsme pohybem a nepustili soupeře do žádné akce. Naopak sami jsme se dostali k hezké šanci, kdy Hozy nacentroval míč na osamoceného Jirku Hampla, ale ten v hezké příležitosti minul branku. A to bylo asi poslední, co se nám v tomto poločase povedlo. Najednou jsme úplně vypadli ze hry a nechali soupeře tvořit. Asi se nikdo nemohl divit, že se soupeř začal dostávat do šancí, tu první jsme ještě přežili díky dobře postavené tyčce, tu druhou díky dobře postavenému Danovi Nanárovi. Jenže tento nápor se nedal vydržet dlouho. Po centru z levé strany padnul míč hostujícímu útočníkovi do klína a bylo to 1:0. Ještě hůře bylo za dalších 5 minut, Martin Křivka fauloval ve vápně hráče Tismic a s nařízenou penaltou si hosté poradili. Tímto gólem se naše hra rozpadla úplně, spousta nepřesností, nikdo si nevěřil, zkazili jsme každou druhou přihrávku a nepoctivě jsme bránili. Z toho jednoznačně pramení problém a ty naše Tismice využívaly. Na 3:0 zvýšili po samostatném úprku a střele k pravé tyčce. Vysvobodil nám hvizd rozhodčího. V kabině byla bouře, ale asi moc z nás nevěřilo, že zápas otočíme. Šlo tady o to, abychom pochopili, že toto není reprezentativní přístup. Byli jsme opravdu laxní a jako by nám o výsledek ano nešlo. To viděli i naši fanoušci, kteří naši nemohoucnost nemohli vydržel a o poločase odešli. Druhá půle začala, jako hráli jsme lépe, ale žádná sláva to nebyla. Šance nepřicházely a to hlavně díky naší nepřesnosti. Soupeř hrál úsporný fotbal. Bránil a nedělal si problémy, jakmile jsme se dostávali dopředu, utnul naši snahu dlouhým odkopem. A pokud se dostal na naši polovinu, byl produktivní a my laxní. Po cca 15 minutách druhého poločasu se prosadil po 4té a pak i po 5té, kdy jsme dostali gól kolenohlavou. Naši nemohoucnost završil gól na 6:0. To už bylo hodně silné kafe a velké zklamání. Neutěšila nás ani naše jediná gólová příležitost, kdy si celý zápas bojující Hozy, poradil s několika soupeři a milimetrovou přihrávkou poslal Jardu Hampla do jasné šance. Jarda ukázal, že je střelec a výsledek upravil na konečných 1:6. Mohlo být ještě veseleji, ale opravdu jsme byli nemohoucí, všechny centry byly přetažené a skončily v rukou brankáře hostů. A tak byl hvizd rozhodčího vysvobozením a my jsme si zadělali na obr průser. Uvidíme, jak naložíme s ostatními zápasy. Jeno je jisté, boj o záchranu bude tuhý a soupeře už lehčí mít nebudeme. Snad se nám kluci uzdraví a já doufám, že budu brzy mezi nimi, protože z lajny je to pro mě hodně těžký. Těžký bude i další zápas, vyrážíme na hřiště Tuklat, pánové držte si klobouky, to bude jízda, ale doražte, máme šanci si trochu napravit reputaci. Začátek je od 17 hodin.